Přeskočit na obsah

Albert de Broglie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albert de Broglie
Stranická příslušnost
ČlenstvíBourbon-Orléans

Narození13. června 1821
Paříž
Úmrtí19. ledna 1901 (ve věku 79 let)
Paříž
ChoťPauline de Galard de Brassac de Béarn (od 1845)
RodičeVictor de Broglie a Albertine Ida Gustavine de Staël Broglie
DětiHenri Amédée de Broglie
Victor de Broglie
Emmanuel de Broglie
François Marie Albert de Broglie
PříbuzníAuguste-Théodore-Paul Broglie a Louise de Broglie, comtesse d'Haussonville (sourozenci)
Prince Albert de Broglie, Robert de Broglie, Marguerite de Broglie a Jacques de Broglie (vnoučata)
Profesepolitik, diplomat, historik, spisovatel a novinář
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
PodpisAlbert de Broglie, podpis
CommonsAlbert de Broglie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques-Victor-Albert, vévoda de Broglie ([albɛʁ də bʁɔj, - bʁœj]; 13. června 1821, Paříž19. ledna 1901, Paříž) byl francouzský monarchistický politik, diplomat, spisovatel historických děl a překladatel. Dvakrát působil jako předseda vlády Francie, nejprve od května 1873 do května 1874, a pak od května do listopadu 1877.

Albert de Broglie se narodil v Paříži ve Francii, nejstarší syn Victora de Broglie, liberálního státníka červencové monarchie[1] a Albertiny, baronky Staël von Holstein, čtvrtého dítěte Madame de Staël. Byl proto pravnukem Jacquesa Neckera.

Dne 18. června 1845 se Broglieovou manželkou stala Joséphine-Eléonore-Marie-Pauline de Galard de Brassac de Béarn (1825–1860). Měli pět dětí:

  • Louis-Alphonse-Victor, 5. vévoda de Broglie (1846–1906) otec bratří vědců včetně 7. vévody, laureáta Nobelovy ceny (Louis de Broglie)
  • Maurice (1848–1862)
  • Henri-Amédée (1849–1917)
  • François-Marie-Albert (1851–1939) pradědeček 8. vévody, Victor-Françoise de Broglie (1949–2012).
  • César-Paul-Emmanuel (1854–1926)

Po krátké diplomatické kariéře v Madridu a Římě se po revoluci v roce 1848 Albert de Broglie stáhl z veřejného života a věnoval se literatuře. Již předtím publikoval překlad části Leibnizova díla (1846). Přispíval pak do časopisů Revue des deux Mondes a Orleanist a do klerikálního listu Le Correspondant. Za své literární dílo si v roce 1862 vysloužil Lacordaireovo křeslo v Académie française.[1] V roce 1870 nastoupil po svém otci jako 4. vévoda de Broglie, zatímco dříve měl titul prince de Broglie. V následujícím roce byl zvolen do Národního shromáždění za departement Eure a o několik dní později (19. února) byl jmenován francouzským velvyslancem v Londýně.[2] Když byl jeho přístup k vyjednávání o obchodních dohodách mezi Británií a Francií kritizován, v březnu 1872 rezignoval na funkci velvyslance a věnoval se práci poslance. Pak se stal vůdcem monarchistické kampaně proti prezidentu Thiersovi.[3]

Když Thierse nahradil maršál Mac-Mahon, byl Broglie v květnu 1873 jmenován předsedou vlády a ministrem zahraničí. 26. listopadu došlo k restrukturalizaci vlády a Broglie vyměnil ministerstvo zahraničí za ministerstvo vnitra. Jeho konzervativní politika budila nenávist republikánů, zatímco jeho pokusy o kompromis mezi soupeřícími uchazeči o trůn mu odcizily jak legitimisty, tak bonapartisty.[3] Výsledkem byl pád vlády 16. května 1874. O tři roky později (16. května 1877) byl pověřen vytvořením nového kabinetu s cílem opřít se o venkov a zajistit konzervativní většinu v parlamentu. I když však konzervativci zvýšili svůj podíl hlasů, volby přesto potvrdily rozhodující republikánskou většinu. Sám de Broglie byl ve svém volebním obvodu poražen a 20. listopadu rezignoval. Když znovu prohrál i v roce 1885, opustil politiku a vrátil se ke své historické práci. Publikoval řadu historických studií a biografií. Zemřel v Paříži 19. ledna 1901 ve věku 79 let.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert, 4th duc de Broglie na anglické Wikipedii.

  1. a b Chisholm 1911, s. 627.
  2. Chisholm 1911.
  3. a b c Chisholm 1911, s. 628.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Broglie, de s.v. Jacques Victor Albert, Duc de Broglie". Encyclopædia Britannica. 4 (11th ed.). Cambridge University Press. pp. 626–628.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
18. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Henri Lacordaire
18621901
Albert de Broglie
Nástupce:
Melchior de Vogüé